Začal školní rok a tak i my v oddíle jsme rozjeli naši činnost naplno. Na první schůzky oddílu dorazilo i několik nováčků, takže sraz na víkendovou akci v pátek 13.9. byl pro ně první ostrou akcí.
Po nutných formalitách (zápůjčky výstroje a výzbroje) jsme se vydali na tramvaj a vyrazili do airsoftové arény v Praze na synkáči. Cesta v tramvaji probíala v poklidu, pokud pomineme zvídavé pohledy ostatních cestujících. Však také tolik lidí v maskáčích se nevidí každý den.
V aréně jsme si vyzkoušeli celkem 3 různé scénáře. První mise byla zahřívací. Dva týmy, po zásahu odchází hráč mimo herní zonu na „mrtvoliště“ a čeká na konec hry. Vyhrává tým který vyřadí soupeře.
Dalším scénářem byl souboj dvojic a trojic. Opět, ten kdo zůstal naživu jako poslední, vyhrál. Poslední scénář se nesl v duchu boje o „kredit“. Hráči byli rozděleni na dva týmy. Každý tým měl vlastní „základnu“ kde měl uložené kredity. Soupeřův tým se pokoušel dostat do ůkrytu protiráče a získat kredit, který poté musel donést do svého úkrytu. V případě zásahu se mohl hráč oživit na mrtvolišti a vrátit se zpět do hry. Tato hra měla o mnohho větší spád, jelikož se nešlo držet strategie zakopat se na místě. Bylo potřeba koordinovat postup spoluráčů, navzájem se krýt při přesunech a poskytovat podpůrnou palbu stejně jako informace o poloze a pohybu nepřátel. Musím říct, že všichni nováčči se tohoto úkolu zhostili více než dobře. Patří vám za to gratulace kluci.
Po večeři a přípravě pozic pro zalehnutí jednotky – rozuměj, rozházení spacáků a karimatek všude možně kde bylo místo a ulehnutí ke spánku následoval samozřejmě SPÁNEK, ale asi tak až po 3 hodinách vyprávění zážitků z arény, vtipů a probírání všeho možného i nemožného. Nakonec ale všichni spokojeně usnuli, aby se za pět minut zase probouzeli do sobotního dne. Alespoň tak nám to všem připadalo.
Rychlá snídaně a přesun na nádraží, jelikož nás čekal výlet do Strakonic na tamní 100. leté výročí továrny. Cesta autobusem ubíhala rychle a v poklidu, vetšina z nás doháněla noční ztrátu. Ve strakonicíh nás překvapilo celkem velké množství návštevníků. Prošli jsme si několik hal, kde se vyráběly různé součástky a nakonec jsme ještě prošli výstavu motocyklů ČZ a zbraní. Výlet jsme zakončili v restauraci na smažáku s hranclema. Cesta zpět opět proběhla ve spacím rytmu. Nakonec jsme ještě v klubovně pobalili věci, poklidili a rozešli se s novýmí zážitky domů.
Tradičně několik moudrých postřehů na závěr:
Vždy je lepší se pořádně podívat na čas srazu
Zásah do prstu fakt bolí – proto je dobré nosit rukavice
Pokud nemáš ve zbrani baterku, moc si s ní nezahraješ, leda bys ji hodil.
Kuličky OPRAVDU dojdou zrovna když je potřebuješ
Když máš kartu, tak utíkej
Když máváš párkem, zlomí se 😀
Balonky nejsou zábava jen pro prťata, vyřádí se s nimi i dospělí.
Jedno bonusové moudro pro Báru: Růžová je omyl, ne barva 😀
