(i kdybys ztratil boty)

O víkendu 26-27.1. jsme se setkali na pravidelné víkendovce.V sobotu jsme prošli celou naši výbavu, dále jsme si ukázali nově pořízené kousky (zejména zbraně), abychom celý den jen neseděli v klubovně, odpoledne jsme vyrazili s laserovkami do okolí. Rozdělili jsme se na dva týmy. Modří pod velením Lucky a červení pod velením Helči. Každý tým dostal svůj život. Ten byl schovaný v bunkru. Úkolem protistrany bylo život ukrást a úspěšně s ním dojít do svého bunkru. Červení byli úspěšnější při dobývání a poté úprku zpět do svého bunkru. Když už nám byla dostatečná zima, rozhodli jsme vrátit zahřát zpátky do klubovny. Další částí programu bylo procvičení sluchu a mozkových závitů. 

Zkusili jsme si zvukový kvíz. Na „playlistu“ byly různé zvuky (střelba, pochod vojáků, přelet letadla, vrtulníku), některé jednoduché, některé byly těžší, a pak byly extra „špeky“ pro dobré posluchače. Hlavním cílem bylo uhádnout o jaký zvuk se zrovna jedná. Ráda bych pochválila hlavně Matěje a Jirku, kterým se dařilo. Druhá půlka zvukového kvízu se skládala z filmové hudby. Některé starší kousky (Statečné srdce nebo Gladiátor) nám daly zabrat.
Když už jsme měli poslouchání dost, vrhli jsme se do přípravy večeře. Tousty chutnaly všem, nejvíc asi Matějovi. Poté nás čekala ješte jedna mise. Opět jsme bojovali o vlajku soupeře, nicméně díky dalším příchozím jsme do hry začlenili prvek navíc – vedoucí co pravidelně škodili oběma týmům. Hru jsme si i přes tmu a zimu velice užili. I tentokrát vyhráli červení.

V neděli ráno se k nám připojili Radek a Štepán a vyrazili jsme do pražské airsoft areny. Cesta tramvají probíhala dobře až na některé zvídavé pohledy cestujících. V aréně jsme sice měli zpočátku trochu smůlu – jako na potvoru se rozhodly přestat fungovat skoro všechny baterie, už jsme plánovali, že budeme hrát na babu, ale nakonec jsme dali dohromady i s pomocí personálu arény dostatek baterií a mohli jsme začít naplno hrát. V aréně se tentokrát lépe dařilo modrým. Vyhráli sice o fous, ale zaslouženě.

Určitě se zase do arény podíváme, rozhodně je to pro nás zajímavá změna oproti hře v lese. Zvlaště, když se lze schovávat za každým rohem a prostor je o hodně menší.

Tradičně několik moudrých postřehů na závěr:

V boji se dá běhat i bez bot – aneb když máš vlajku protihráče, nezastavuj a bež

Toust s marmeládou a sýrem je jedlý

Když máš pocit že jsi dobře schovaný na výhodné střelecké pozici, vždy se najde někdo kdo tě tam překvapí

Ano, i škvírka mezi muničníma bednama se dá prostřelit

Zapomenout odjistit zbraň může být nejen osudné, ale také velmi bolestivé

Tato stránka využívá souborů cookies. Používáním webu vyjadřujete souhlas.