Minulý víkend v termínu 22-24.5. jsme po dloooouhé pauze konečně s oddílem mohli vyrazit něco podniknout. A měli jsme na to rovnou na celý víkend!

V pátek jsme se před klubovnou sešli, předali výbavu doprovodnému vozidlu s vlekem, sbalili ještě pár drobností v klubovně a už jsme museli spěchat na nádraží, jelikož kdybychom se ještě trochu zpozdili, ujel by nám vlak. Cesta vlakem ubíhala celkem v pořádku. Až na malý zádrhel s první třídou, ale to se nakonec vyřešilo. V Benešově jsme opět také v šibeničním čase na přestup stihli navazující spoj a už byla před námi jen cesta z Postupic na základnu. Jelikož se schylovalo k dešti, rozhodli jsme se pro převoz na části.

V táboře si ti, kteří nevezli vlastní, vybrali stan a ubytovali se. Jelikož už bylo celkem pozdě, zbaštili jsme k večeři pomazánky (díky! Barčo) a uložili se ke spánku.

V sobotu ráno čekalo některé členy oddílu nepříjemné zjištění. Celou noc pršelo a špatně vykolíkovaný a vypnutý stan nemůže správně plnit svou funkci a tudíž do něj teče. Po této zkušenosti jsme již moudřejší a příště si každý zkontroluje svůj stan v jakém je stavu že ano?

Bohužel ani během rána se déšť příliš neumoudřil a tak jsme byli nuceni přesunout program velké průzkumné mise na odpoledne. Nicméně, chvíli před obědem přecijen vysvitlo sluníčko a tak jsme se mohli vydat alespoň do remízku za táborem a trochu si zastřílet.

Jakmile nám trochu strávilo, vrhli jsme se do pomoci se základnou. Bylo potřeba přeskládat dříví aby byla zásoba na zimní měsíce. Zatímco první tým se věnoval dřevu, druhý tým si zkusil zopakovat teorii a poté i praxi v rozdělání ohně pomocí křesadla a navíc s mokrým materiálem. Poté se skupiny prohodily aby se mohl o oheň pokusit i druhý tým. Nepovedlo se ani jedné skupině, ale to nevadí, chce to jen vypilovat techniku…
Jakmile bylo dříví hotové, využili jsme přestávky v deštích a vydali se na průzkumnou misi.

Foxáci byli rozděleni pod velením četaře Vojty na přepadový a průzkumný tým. Členové průzkumu měli u sebe vysílačky a byli na pokyn velitele rozmístěni po předpokládané trase sledovaných osob. Přepadová skupina měla u sebe také vysílačku a byla v kontaktu s průzkumníky. Úkolem přepadové skupiny bylo zajmout blíže neurčený počet důležitých osob, které měly u sebe lékařský materiál a také důležité informace. Průzkumný tým měl za úkol se ukrýt v prostoru tak, aby mohli informovat o pohybu cílových osob, což bylo zásadní pro správné načasování přepadu.

Žádný z členů průzkumného týmu nebyl během „obchůzky“ podezřelých nalezen. A dle komunikace odposlechnuté mezi průzkumnou a přepadovou skupinou měli průzkumníci dobrý výhled na sledované osoby. Přepadová skupina trochu uspěchala akci a tak došlo k menší potyčce, při níž byla jedna sledovaná osoba „zabita“ což ve své podstatě znamenalo prohru. Nevadí, příště se podaří podle plánu.

Jelikož se však opět vrátil déšť, urychleně jsme se vrátili do tábora a pustili se opět do sušení oblečení. Zbytek odpoledne jsme strávili pod střechou. Provedli jsme vyhodnocení akce a také došlo na povýšení.

Barče, která dlouhodobě funguje v oddíle a plní úkoly a povinnosti vysoko nad rámec své dosavadní hodnosti tímto gratuluji k její nové získané hodnosti.

K večeři bohužel nemohly kvůli dešti být opečené buřty, tak jsme si je alespoň udělali v troubě.

Nedělní ráno konečně přestalo pršet a tak jsme mohli v klidu sbalit věci a poté usušit a zaklidit stany. A také zbyla chvíle na řežbu v remízku. Jelikož však foxáci zapomněli přepnout z průzkumného modu do bojového, byl přidán do hry další prvek – zombie. Šlo o hráče, kteří byli již ze hry vyřazeni. Vždy když se tam potkali s vedoucím mohli se vrátit zase do hry jako Zombie – nepřátelé všech. Tato úprava rozhýbala hru do slušných přestřelek, a myslím že si ji ještě někdy přidáme do akce.

Po obědě kdy bylo výtečné kuře s bramborem jsme jen dobalili zbytek věcí, rozdali usušené věci a vydali se na vlak zpět do Prahy. Jelikož jsme měli slušný náskok, ještě jsme si střihli hru na schovku u nádraží. Některým členům se dost dařilo (Štěpán, Filip, Vojta). V podstatě ale všichni se dokázali dobře schovat. Jediný problém je netrpělivost. Na tom budeme muset hodně máknout. K čemu je dobrý perfektní úkryt se skvělým výhledem, když v něm nevydrží člověk v klidu.

Myslím že akci (až na déšť ,ale ten k tomu prostě patří, nemůže být vždy sluníčko a pohoda) jsme si hodně užili, a věřím že na poslední víkendovce v červnu se opět sejdeme, doufejme již v kompletní sestavě.

Tato stránka využívá souborů cookies. Používáním webu vyjadřujete souhlas.