Po krátkém seznámení s organizací a pravidly jsme se rychle zapojili do hry. Náš oddíl byl přiřazen ke skupině která představovala „vojáky“ (jednalo se o hráče, kteří měli kompletní uniformy a vybavení). Naši protihráči tvořili skupinku „partyzánů a žoldáků“ (převážně hráči s civilním oblečením – tedy například džíny a černé mikiny) Při hrách jsme střídavě začínali na bližším, nebo vzdálenějším konci hřiště. Ukolem bylo „vystřílet“ všechny protihráče. Prostor hřiště tvořily zbořené trosky budov a stavení, které skýtaly mnoho možností pro vybudování obraných pozic (například okna a rohy). Díky tomuto prostředí si náš oddíl mohl vyzkoušet taktiku boje v budově a městské zástavbě, která je poměrně odlišná od boje v přírodním terénu.
Po obědě jsme zahájili druhou část programu. Zahráli jsme si topografické pexeso, ukázali jsme si jak vypadá a funguje plynová zbraň Glock 19 poháněná Green Gasem. Také jsme rozebrali elektrický samopal Thompson a řekli si něco málo k funkci jednotlivých dílů a jakým způspbem provádět údržbu, či případné vylepšení u obou zbraní. A abychom jen neseděli v klubovně, zkusili jsme si znovu rozdělat oheň křesadlem. Potěšující zjištění – téměř všichni tento úkol zvládli na jedničku. Večer už jsme si jen zahráli dvě partie nové hry „Dej sem MOZEK“ a následně si přichystali spacáky, a na dobrou noc si pustili oblíbenou českou klasiku „Copak je to za vojáka“.
Na konec nutno dodat že náš oddíl začíná vypadat jako slušně fungující tým a s každou další misí a hrou jsme o něco lepší. Vyzkoušeli jsme si boj a taktiku v dosud pro nás nehrané prostředí, poznali pár nových přátel.
Pár životních mouder na závěr:
