Během víkendu 18-19.1.2020 jsme s oddílem vyrazili na naši základnu prověřit schopnost přežít v drsných zimních podmínkách.
Sobotní ráno nás čekal sraz na Hlavním nádraží v Praze a přesun vlakem do blízké vesnice Postupic a dále po částech převoz na základnu. Cesta vlakem ubíhala velmi rychle. Celé kupé jsme měli pro sebe. V Benešově opět velmi zrychlený přestup díky přesnosti českých drah. Ještě pár takových cest a budeme umět všechna nástupiště která máme po cestě nazpaměť. Druhý vlak už byl pro nás trochu plnější, ale z nějakého důvodu se chvilku po našem nástupu uvolnilo docela dost míst. Vůbec nechápu proč. Zelené bylo jen naše oblečení.
Během dopoledne jsme si připravili místa pro spaní, vybalili nejnutnější věci a po vydatné baště (rizoto) jsme vzali útokem deskové hry. Zkusili jsme si novinku Tajný Hitler a také již známou klasiku šílené vybuchující krávy. Zatímco jsme hráli, se venku počasí z deště umoudřilo na lehké mrholení a nakonec přestalo pršet zcela. Proto jsme se vydali na zahřívací střelecký trénink.
Soutěžili jsme ve střelbě na přesnost. Hráli jsme střeleckou variaci hry Lodě. Každý tým dostal svou „šachovnici“ pro zapsání pozic svých lodí a prázdnou pro záznam zásahů. Úkolem bylo samozřejmě potopit soupeřovu flotilu. Nezáleželo jen na dobré taktice nebo štěstí, ale také především na přesné mušce. Sestřelování lodí se totiž provádělo střelbou z vlastní dlouhé zbraně na velkou „šachovnici“.
Ne vždy se střelcům dařilo, a tak byla některá políčka zasažena vícekrát :D. Pro jistotu.
Jakmile se začalo stmívat, byla střelba čím dál těžší, zejména najít to správné políčko pro zamíření. Nakonec jsme museli hru ukončit s nerozhodným výsledkem.
Za tmy jsme ještě vyzkoušeli variaci hry mrazík. Každý hráč dostal do ruky pěnovou tyč. Na konci tyče byl připevněn brusný papír. Dále měl každý hráč okolo pasu přivázán nafouknutý balonek. Úkolem každého hráče bylo vyřadit soupeře zásahem tyče do balonku který praskl. Byla to celkem blesková hra, všichni hráči si zaslouží ocenění. Zejména David, který i přes zásah do obličeje hru dokončil a statečně bojoval za červené.
Druhé kolo už bylo ve stylu poslední zůstává, a hráli všichni proti všem. Navíc se musely praskat balonky bez tyčí. Nejlepším hráčem se stal Matěj. Dobrá práce!
K večeři byla výtečná polévka s obřími knedlíčky a kdo měl chuť mohl si dát také znovu rizoto. Po večeři jsme dali deskovkám druhou šanci a zkusili jsme nováčky naučit hru Dej sem mozek.
V neděli jsme vstávali ještě za tmy, abychom stihli poklidit a zabalit věci. Po snídani (byly bombastické palačinky, díky! Barčo) jsme již za světla vyrazili do lesa nasbírat vhodný materiál pro rozdělání ohně. Mezi osvědčenou klasiku samozřejmě patří březová kůra, ta nikdy nezklame, a také se podařilo objevit suché chrastí. Překvapivě se hledá vhodný podpalový materiál v zimě celkem špatně, ale i přesto se podařilo nasbírat slušný základ.
Přes noc nám trochu nasněžilo, ale i přes třeskutou zimu celé -2° jsme se rozhodli že vyrazíme do remízku na krátkou přestřelku protože nás přece žádný mráz nemůže rozhodit.
Krátká přestřelka se nakonec ve víru zábavy a bojů protáhla na tříhodinovou doslova řežbu.
Poté už nás čekal jen úklid, dobalení posledních věcí a přesun k vlaku zpět do Prahy.
Tradičně několik moudrých postřehů na závěr:
Když nevíš, střílej na F5.
S kalachy jde hrát zásobníková ruleta.
Nenos telefon na misi v kapse, jinak ho ztratíš. Dvakrát!
Cukr chutná nejlépe s kapkou čaje.
Ne za každým stromem se lze schovat.
Sníh nehoří, zato jutový provázek hoří velmi intenzivně.
