Hned dopoledne jsme se potkali s Ramepelníkem. Zase na nás kuje pikle… Další artefakt získáme u Kocoura v botách – ten starej mlíkoholik zase sedí v hospodě u Doris a chlastá jedno mlíko za druhým. Cestu do hospody už sice známe velmi dobře, ale po cestě nás čekaly rvačky a úkoly, které jsme nečekali – pít mléko z misky totiž nedokáže jen tak někdo.
Odpoledne začaly velké přípravy na svatbu. Hostů bude hodně, a tak jsme se vydali do nedalekých přístavů vykoupit součásti cibulových kočárů v různých barvách podle preferencí hostů.
Stálo to za to. Večer si Oslík s Dračicí řekli své věčné „ano“. Pochvala za nádhernou výzdobu a výbornou svatební hostinu směřuje hospodě u Doris a Mabel.
Kromě večerní hostiny zvládla hospoda připravit zrzavou omáčku s tříbarevnou těstovinou k obědu a ke svačině ovoce.
Podrobné zpravodajství:
- Sáru kromě kolena už bolí i rameno.
- Markétku bolí palec u nohy – asi má dnu. Elišku taky, ale ta má jenom zarostlý nehet. Bude operace?
- Standy už se spíš ptáme, co ho nebolí.
- Klíšťata se vyhýbají už i Králíkovi (a to je co říct) – žádné tu nemáme.
- Ošetřovna pro jistotu zavedla asinoterapii – Oslíkovo dítě v plyšové verzi.
